Do Císařských lázní se zakousl červený krab. Vestavba multifunkčního sálu v Karlových Lázních
10m
·
Slavná auditoria
·
Karlovy Vary. Skutečná či domnělá ikona našeho lázeňství. Ať tak či onak, k pobytu v lázních odjakživa patřila potřeba či spíše touha se volných chvílích rozptýlit, pobavit. Co dělat, když lázeňskému hostu skončily v daném dnu léčebné procedury? Do kavárny či do cukrárny je jistě milé zabrousit, ale nedá se to dělat tři týdny den co den. Navazovat známosti prý bývá oblíbené, ale jistě to nevyhovuje každému. Ovšem číst si osaměle na lavičce se rovněž nezdá uspokojivým řešením. Co tedy návštěvníkům nabídnout?
Nepřekvapí, že jedním z oblíbených prvků, kterými se dají lázeňské dny a večery zpestřit, je hudba. Dávnou tradicí nejrůznějších lázní včetně těch karlovarských jsou promenádní koncerty na kolonádě, ať už v podobě nedělního matiné anebo v jiných časech. To ale zjevně nestačilo. A tak vlastně bylo docela logicky už roku 1835 založeno v Karlových Varech sezónní lázeňské těleso, místními rádo považované za nejstarší symfonický orchestr v naší zemi.
The episode Do Císařských lázní se zakousl červený krab. Vestavba multifunkčního sálu v Karlových Lázních from the podcast Slavná auditoria has a duration of
10:39. It was first published
More episodes from Slavná auditoria
Pocta hudební velehoře. Beethoven Haus, skladatelovo muzeum v Bonnu
Vypravit se do Bonnu a navštívit tamní Muzeum Ludwiga van Beethovena se může pořádně protáhnout. Protože kromě vlastních expozic, jedné stálé a druhé, vesměs aktuálně tématické, jsou zasvěceným zájemcům k dispozici další prostory. Páteří celé sbírky je nicméně prohlídka dvanácti nestejně velkých místností v domě s adresou Bonngasse 20. Tedy přímo tam, kde se skladatel narodil. Procházet se tímto labyrintem se podobá pouti po skladatelově životě.
Malá prostorem, velká významem. Sukova síň pražského Rudolfina
Další pořad o slavných koncertních síních světa zahajuje autor cyklu Jiří Vejvoda osobní poznámkou: "Při psaní o Sukově síni pražského Rudolfina jsem narazil na okolnost, která mě sice neměla překvapit, ale přesto se tak stalo. Zdánlivě se nejhůř píše o místech, kterými člověk sotva prošel anebo si je pouze na dálku prostudoval. Zatímco zobrazení prostor důvěrně známých by mělo být snadné. Pravý opak je pravdou!"
Pražskojarní konkurence. Drážďanský hudební festival
Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce postavených i řadových, byla sice už nalomena, ale do bodu nula ještě neklesla. Právě v tomto bodě se začala pozvolna odvíjet historie nového festivalu, který zde od několik desítek let později vznikl...
Hudební ráj v kozím městě. Operní budova a koncertní sály v Kantonu
V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.
Třiatřicet hudebních výletů napříč kontinentem. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků
nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.