Belveder, ve kterém vzniklo Bolero. Muzeum Maurice Ravela nedaleko Paříže
11m
·
Slavná auditoria
·
Pokud byste za pobytu v Paříži chtěli poznat kraj, ve kterém až do roku 2009 trávili dovolenou francouzští prezidenti, nepojedete daleko. Stačí se vydat jihozápadním směrem, minout Versailles, projet oblastí příjemných lesů i pradávných památek, a už se na obzoru objeví zámek v Rambouillet. Právě tady se počátkem roku 1999 vedla neúspěšná jednání o budoucnosti Kosova. Ale zámek v Rambouillet, který byl původně vybudován jako obytná tvrz, má samozřejmě mnohem delší historii. Včetně období těsně ve Velké francouzské revoluci, kdy byl znárodněn a záhy z něj rozkraden veškerý nábytek. Až po datum 23. srpna 1944, kdy si zde Charles de Gaulle zřídil hlavní vojenské velitelství. Pouhé dva dny před triumfálním dobytím Paříže a jejím osvobozením od nacistů.
Další díl pořadu Slavná auditoria se vypraví do vesnice ležící kousek odtud severním směrem. s názvem Montfort-l´Amaury, a to proto, že zde v současnosti sídlí muzeum skladatele Maurice Ravela.
The episode Belveder, ve kterém vzniklo Bolero. Muzeum Maurice Ravela nedaleko Paříže from the podcast Slavná auditoria has a duration of
11:22. It was first published
More episodes from Slavná auditoria
Pražskojarní konkurence. Drážďanský hudební festival
Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce postavených i řadových, byla sice už nalomena, ale do bodu nula ještě neklesla. Právě v tomto bodě se začala pozvolna odvíjet historie nového festivalu, který zde od několik desítek let později vznikl...
Hudební ráj v kozím městě. Operní budova a koncertní sály v Kantonu
V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.
Třiatřicet hudebních výletů napříč kontinentem. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků
nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.
Vzpomínky na geniálního bručouna. Tři muzea Giuseppe Verdiho
Bussetto. Malé město, ve kterém žije necelých sedm tisíc obyvatel. Ležící nedaleko Piacenzy, Parmy či Cremony. Snadno lze podlehnout dojmu, že poslední ze jmenovaných sídel, proslulé výrobou houslí, zdejšímu kraji svou proslulostí vévodí. Jenomže Cremona má blízko vážného konkurenta. Alespoň mezi milovníky opery po celém světě. Zástupy těchto hudebních Nomádů míří totiž každoročně právě do Bussetta. Protože tam se 10. října 1813 narodil operní velikán nad jiné. Skladatel Giuseppe Verdi.
Ani boží, ani větrné. Hudební Nové mlýny v Pardubicích
Určitá zásadní okolnost je příběhům koncertních sálů či operních domů společná. Nejedná se o nezáživný shluk čísel a údajů, nudný výčet jednotlivých dat. Je tomu právě naopak: za každou z těchto staveb, ať už ve světě či u nás, se skrývá konkrétní vyprávění o konkrétních lidech. O těch, kteří dali k záměru vybudovat dotyčný objekt svůj podnět; zpřístupnili potřebný pozemek; nabídli návrhu svůj um, poskytli své tvůrčí schopnosti; otevřeli projektu svá srdce i své peněženky.